Božský pohled hledáčkem fotoaparátu

Díky recenzní kopii, kterou velmi ochotně poskytlo nakladatelství JOTA, vám mohu již v předstihu představit Božského cizince — volné pokračování knihy Božský bastard.

Stručný děj

Hlavní hrdinkou knihy je Sarah Dillonová, přítelkyně Chloe z Božského bastarda. V okamžiku, kdy Sarah potkáváme, je zrovna na cestě do New Yorku za Chloe, protože se rozhodla přijmout její nabídku práce a opustit svůj starý život v Chicagu. A hlavním důvodem je nevěra jejího přítele, která byla poslední kapkou a dovedla Sarah k poznání, že celý svůj dosavadní život strávila jen naplňováním očekávání druhých, aniž by dostala cokoliv na oplátku, takže téměř zapoměla sama na sebe. Práce, dům a prázdný stereotypní vztah způsobují, že se cítí vyhořelá a zestárlá.

Sarah se rozhodne vše radikálně změnit a odjede do New Yorku, kde chce začít znovu. Nová práce, nový byt a bezstarostný život, kdy si bude užívat naplno bez jakýchkoli závazků, na které po fiasku se svým bývalým nemá ani pomyšlení.

Setkání s Maxem Stellou v tanečním klubu věci rozproudí a ve flirtování nezkušená Sarah je šokovaná i trošku potěšená přímočarým Maxovým zájmem a zpočátku rozhodně zdrženlivější než nám anotace naznačuje. Vše by mohlo skončit pouze tou jednou nocí v klubu nebýt trochy náhody…

Maxovi se nedaří pustit tajemnou cizinku a vášnivý tanec, který mu v klubu předvedla, z hlavy. Něco ho nutí stále si přehrávat, co se mezi nimi stalo. Díky náhodě se mu podaří zjistit její totožnost, ale Sarah mezitím objeví jeho pověst playboje a je odhodlána nenechat se zatáhnout do vztahu s dalším sukničkářem, jako byl její bývalý.

Jejich vzájemná přitažlivost a pokušení, které pro Sarah představují hrátky na veřejnosti a Maxova slabost pro její fotky, jsou příliš silné. Proti své vůli zjišťuje, že Max ji přitahuje nejen fyzicky, ale i svou otevřeností a humorem a že se s ním skvěle baví. Chce se ale vyhnout jakémukoli vztahu a obává se i nebezpečí, které představuje bulvár, pro který je Max v podstatě bez vlastní viny oblíbenou kořistí. Stanoví tedy hranice, které mají zajistit, že jejich vztah zůstane utajený a nezávazný.

Zpočátku se zdá, že vše funguje, jak má, ale Max si překvapivě brzy začne přát trávit se Sarah víc času a pokouší se stanovené hranice rozmazávat a postupně odstraňovat. A Sarah si nakonec musí přiznat, že city se nedají jednoduše naplánovat a ovládat a pomalu podléhá Maxovu úsilí…

Hodnocení a postřehy

Na tuto knihu jsem byla velmi zvědavá. Po přečtení Božského bastarda jsem byla nadšená, knihu jsem si oblíbila díky rozporuplnému vztahu hlavních hrdinů, jejich slovním výměnám, humoru a kvůli neodolatelné nevyhnutelnosti, která je vždy nutila skončit vášnivě propletení.

Božský cizinec měl mít trochu jiné téma, takže jsem napjatě čekala, jak se s tím autorky popasovaly. Nejdříve ze všeho jsem si všimla jiného stylu vyprávění v knize. Pohled na předsádku mě potvrdil mé podezření, že Božského cizince překládala jiná překladatelka. Na jednu stranu to není na škodu, příběh má jiné hrdiny, takže by styl vyprávění neměl být stejný. Na druhou stranu je na můj vkus, v některých místech kdy vypráví Sarah, zvolený hodně ležérní a hovorový styl, který mi k hrdinčině povaze moc nesedí. Ale to je individuální věc. Jinak se překlad docela vydařil.

Tempo vyprávění působí pomaleji než u Božského bastarda, ale vůbec to není na škodu a vyplývá to z povahy hlavní hrdinky. Sarah je rozhodně zdrženlivější a méně se projevuje navenek než rázná Chloe z Božského bastarda. Také je zde víc místa věnováno úvahám. Hrdinka se do ničeho nežene a snaží se zůstat i přiměřeně opatrná, a to především v oblasti citů, ale přesto se nechává strhnout situací.

Sexuální scény jsou z trochu jiného soudku než u Božského bastarda :–), tady se spíš setkáte se sexem na veřejných místech a focením. Překvapivě k tématu jsou sexuální scény velmi dobře popsány, nepusobí přehnaně ani vulgárně a přesto neztrácejí na zajimavosti. V druhé polovině knihy bych se je nebála označit dokonce za romantické.

Bennetta z Božského bastarda jsem si oblíbila a musím přiznat, že Maxe z Božského cizince mám snad ještě raději. Líbily se mi jeho výroky a velmi zajímavé je i to, že právě on byl tou zranitelnější stranou. Také musím ocenit Maxovu koordinaci při práci s fotoaparátem, já bych to nedala. :–)
Na Sarah se mi zase líbilo, že byla střídavě roztomile zdrženlivá a rozpustilá, a nelíbilo, že ve vztahu k Maxovi se chovala někdy až příliš chladnokrevně, skoro až necitelně.

Celkově se mi kniha velmi líbila, vyprávění hezky plynulo a nutilo vrátit se ke čtení, aby člověk zjistil, jak to dopadne. Velmi oceňuji českou verzi obálky, ta se mi moc líbí. Podle mého názoru je mnohem hezčí než originál a navíc i tématicky odpovídá scéně v knize. Dobře provedeno, taková snaha se poslední dobou příliš nevidí. :–) Takže knihu mohu vřele doporučit. S Božským cizincem rozhodně chybu neuděláte.